Martin Aschenbrenner

Zámky okresu Česká Lípa

Hrady okresu Česká Lípa svou knihu mají, a tak mě napadlo napsat knihu jen o zámcích. Většinou autoři knih a textů o sídlech, zejména těch, která mají starší původ, věnují mnoho energie zkoumání jejich počátků, které jsou téměř vždy mlhavé, a na novější dějiny jim nezbyde dost času a místa. Tomu se zde právě odpomáhá tím, že se věnuji pouze zámkům.V úvodu jsou ovšem vždy představeny starší dějiny místa (stručně, drobným písmem), aby bylo jasné, na co dějiny objektu navazují.

Dal jsem si zde dva hlavní úkoly:

1. Zasadit pokud možno dějiny zámku do souvislostí příslušného panství. Je totiž důležité, jak velké a bohaté panství bylo, kde leželo apod., to má často vliv i na samotnou podobu zámku. Toto, jak jsem předpokldádal, se mi podařilo splnit jen zčásti, protože zvláště hospodářské dějiny nejsou zpracované téměř vůbec. Nicméně jsem alespoň uvedl vždy rozsah panství pomocí výčtu měst a vesnic (jednou v době předbělohorské, jednou podle berní ruly, tj. v polovině 17. století, jednou podle Terezeiánského katastru, tj. v polovině 18. století, a pak v době zrušení poddanství v roce 1848, tedy zhruba vždy po sto letech). Pokud se mi podařilo získat nějaké údaje z hospodářství na panství, uvedl jsem je také, ale jsou bohužel příliš útržkovité. Jistější údaje lze získat až ze druhé poloviny 19. století, kdy už byla zrušena panství a majitelům zámků zůstaly velkostatky, někdy s dalšími provozy. I tak se domnívám, že tyto informace jsou zde pojaty systematičtěji, než bývá zvykem.

2. Dovést dějiny zámků až do současnosti, nebo alespoň nedávné minulosti. Dříve zpracovávané dějiny zámků i současné přehledy jsou totiž často dovedeny jen do znárodnění, u těch, které byly v restitucích vráceny, je o tom zmínka, ale to bývá všechno. Přitom většina zámků byla znárodněna už před třemi čtvrtinami století a za tu dobu mají také nějakou historii, často velmi zajímavou. Toto se mi podařilo splnit téměř úplně, zbývá jen několik drobnějších mezer, které většinou nejsou podstatné. V každém případě se tyto informace dají jinak získat jen velmi obtížně. 

V průběhu práce vyvstala potřeba napsat obsáhlejší úvod, který by shrnoval dějiny Českolipska v návaznosti na dějiny zdejších zámků a jejich majitelů. Různé jevy se totiž v dějinách jednotlivých zámků opakují a pro čtenáře by bylo obtížné dávat si je takto roztříštěné dohromady. Proto jsou v úvodu popsaná např. nevolnická povstání - kde začala, kudy nevolníci táhli, kde byli poraženi apod., v jednotlivých kapitolách jsou pak události vždy jen související s příslušným panstvím. Nebo jsou popsány cesty korunního prince Rudolfa na Českolipsko - kdy a s kým přijel, kam zajížděl apod. a  u jednotlivých zámků se pak zmiňuje jeho konkrétní návštěv.

Kapitoly jsou doplněny o rodokmeny šlechtických rodů, protože rovněž pokládám za vhodné pro orientaci čtenáře.

Za některými kapitolami jsou ještě drobným písmem sepsány stručné informace o objektech, které s příslušným zámkem nějak souvisejí. Na konci se najde seznam majitelů příslušného zámku, použitá literatura a prameny. 

Kniha je celobarevná. 

Ńásledující obrázky vznikly skenováním, které nebylo možno provést ideálně, protože by to mohl knihu poškodit, berte je tedy prosím jen jako orientační. 

Obsah.

 Ukázka začátku kapitoly a rodokmenu.

 Ukázka konce kapitoly, kde jsou stručně popsány související objekty (zde u kapitoly o zámku v Horní Polici).

. Ukázka konce kapitoly se seznamem majitelů, literatuy  a pramenů.