O mně‚ kontakt
Již jako malého mě bavilo navštěvovat s rodiči hrady a zámky. Historii samotnou jsem si však oblíbil až díky svému učiteli Janu Hottmarovi v sedmé třídě základní školy.
Celkem často jsme jezdili k babičce a cesta k ní vedla kolem zámku v Zákupech, od mých sedmi let kvůli rekonstrukci uzavřeného. Stihli jsme ho ještě před zavřením navštívit, ale to jsem si pamatoval jen matně. Když mi bylo skoro osmnáct let, zámek se znovu otevřel a hned druhou sezónu jsem tam, víceméně díky náhodě, nastoupil na brigádu jako průvodce. Tato zkušenost mě neobyčejně uchvátila. Prováděl jsem tam pět sezón a dalších asi patnáct let jsem tam chodil porůznu vypomáhat a diskutovat s paní kastelánkou a dalšími, kdo o to měli zájem, o historii zámku, jeho zařízení a podobně. Paní kastelánka mě taky tak trochu „vyhecovala“ k tomu, že jsem se začal historií zámku zabývat podrobněji.
Vystudoval jsem učitelství mj. dějepisu, ale nikdy mě nenapadlo, že se budu věnovat nějakému opravdovému bádání, to se ale kolem roku 2000 stalo. Začal jsem chodit do archivu, nejdříve studovat literaturu, a když jsem se postupně naučil stará písma a němčinu, pak také archiválie. A začal jsem psát články o historii, především do místního vlastivědného sborníku Bezděz, kam přispívám stále, ale postupně i jinam. Kromě toho mi vyšly i samostatné brožury či knihy, někdy vydávané vlastním nákladem.
Smutné bylo, kdy zákupská paní kastelánka začala být prací unavená a ztrácela o ni zájem. Naše vztahy pak hodně narušili pracovníci Národního památkového ústavu, pod který zámek přešel, jednak ředitel dříve územního odborného pracoviště v Liberci, nyní územní památkové správy na Sychrově dr. Kadlec, jednak tamější zaměstnanec V. Trégl.
Protože jsem svými průzkumy zjistil, jak interiéry zámku vypadaly v době císaře Ferdinanda, moc jsem se chtěl pokusit o jejich alespoň částečnou obnovu. Rád bych byl proto po odchodu kastelánky zaujal její místo. Nicméně přesně ti lidé, kteří nás „rozeštvali“ (a s nimi přítel V. Trégla P. Weiss, který na Sychrov také nastoupil), vymámili ze mě mezitím mnoho informací a nápadů a pak už jsem se jen dověděl, že jeden z nich je jmenován kastelánem. Mně bylo dáno na srozuměnou, že tam nejsem žádoucí. Mohl bych pro ně jedině dělat další průzkumy. A tak se bohužel děje to, co jsem předpokládal. Výsledky mých průzkumů jsou použity jen tam, kde se to příslušnému pracovníkovi líbí, jinde si udělá to, co se líbí jemu, i když historicky se jedná o naprostý nesmysl. Některé mé nápady byly použity, ale tak, že je z nich paskvil. O to více jsou však tito lidé vychvalování panem ředitelem. Pro mě opravdu velmi smutné. Nicméně nechci zahodit to, co jsem budoval tolik let, totiž jisté znalosti a přehled o dějinách Zákup, Zákupska a o císaři Ferdinandovi, i když vím, že „ti v Zákupech“ to zase použijí pro svůj prospěch a slávu.
Tyto stránky vznikly právě proto, že jednu opravdickou knihu jsem si vydal vlastním nákladem, a tak ji zde chci prezentovat, zároveň ovšem ukázat, že je výsledkem opravdové a dlouholeté práce (i když samozřejmě nemůže být dokonalá), nikoliv jen opsáním kdečeho odjinud.
Pokud mne budete chtít kontaktovat, využijte, prosím, vzkazník. Ozvu se vám obratem. Děkuji.