Dvůr císaře Ferdinanda Dobrotivého
Dvůr císaře Ferdinanda Dobrotivého a císařovny Marie Anny v Čechách (1848 - 1884)
Dvůr císaře Ferdinanda Dobrotivého a císařovny Marie Anny v Čechách (1848-1884)
Císař Ferdinanda V. (1793-1875, vládl 1835-1848) byl donedávna zcela zapomenutým panovníkem. Pokud se připomínal, pak leda jako důkaz „zdegenerovanosti“ rodu Habsburků, respektive panovnických a šlechtických rodů vůbec. Když jsem provádíval na zámku v Zákupech, který tento panovník po svém odstoupení využíval spolu se zámkem v Ploskovicích jako své letní sídlo, byl jsem stejně jako všichni ostatní průvodci rád za jakoukoliv informaci o něm. Teprve několik let „po revoluci“ se u nás objevila v překladu kniha rakouského autora Gerda Hollera, který dokazoval, že císař Ferdinand nebyl jen jakousi zdegenerovanou komickou figurou, ale navzdory silné epilepsii, kterou od narození trpěl, byl schopen se mnohému naučit.
Historik vlastivědného muzea v České Lípě Ladislav Smejkal se jednou na kterési přednášce zmínil o tom, že zprávy o císaři vycházely v tehdejších českolipských „okresních“ novinách, a když mě ještě ponoukla tehdejší kastelánka zámku Martin Aulová, začal jsem se právě tímto tématem zabývat. Ukázalo se, že o císaři Ferdinandovi se dá zjistit daleko více, než se dlouhá léta zdálo. Od Zákup jsem se dostal k císařovým pobytům v Ploskovicích a císařově osobnosti vůbec.
Když byl před několika lety v Národním archivu zpřístupněn fond úřadu nejvyššího hofmistra císaře Ferdinanda, samozřejmě jsem se na něj zvědavě vrhl. Kromě jiného mě zajímali lidé v jeho okolí, tedy dvořané. Od nich vedla cesta ke služebnictvu. A nakonec jsem shromáždil tolik materiálu, že to bylo na knihu. A tu jsem také vlastním nákladem vydal.
Nejdříve se v ní pojednává o usídlení císaře v Čechách a formování jeho dvora, pak se postupně probírají jednotlivé kategorie dvorních zaměstnanců od nejvyšších až po nejnižší. Samozřejmě zdaleka ne všechno, co by nás zajímalo, se dá z archiválií vyčíst. Například o konkrétních povinnostech jednotlivých zaměstnanců je toho dost málo, ale tu a tam přece jenom, spíše náhodně, něco probleskne. Občas se objeví i nějaká drobná historka ze života toho či onoho člověka ode dvora. To všechno je zařazeno k příslušným kapitolám.
Trochu popisné jsou zvláštní kapitoly o mzdách a další požitcích dvorních zaměstnanců a o jejich sociálním zabezpečení, které však na druhé straně mohou dnes leckoho dost zajímat. Jen okrajově se se tu pojednává také o externistech a zaměstnancích císařových soukromých statků, rovněž je zmínka o zajištění monarchovy bezpečnosti. Nezapomíná se zde ani na dvůr císařovy manželky Marie Anny po jejím ovdovění (1875-1884), ačkoliv o něm je známo zatím velmi málo.
Kniha je doplněna mnoha dobovými i současnými fotografiemi jak osobností, tak míst či písemností, které s tématem souvisejí. Snažil jsem se ji napsat tak, aby byla jak knihou odbornou, tak zároveň čtivou pro všechny, koho zajímají Habsburkové, život u jejich dvorů a vůbec každodenní život v 19. století. Na konci kapitol, které pojednávají o jednotlivých skupinách zaměstnanců, jsou seznamy těchto osob a na konci knihy jejich slovníček. V něm lze někdy najít i osudy, které se do hlavního textu nevešly. Čtenáři-hračičkové mohou zároveň porovnávat seznamy na konci kapitol se slovníčkem, pozorovat přesuny zaměstnanců mezi různými pracovními místy, ale hledat i případné chyby autora, ke kterým i přes několik kontrol v tak velkém množství informací jistě došlo. Pokud někdo něco objeví, dejte prosím vědět, umístíme informaci na těchto stránkách.
ISBN 978-80-260-8549-2
Počet stran: 167
Rok vydání: 2015
Grafická příprava: Jana Douchová, tisk: tiskárna Fronte
Obsah knihy: 
Náhled stránek: 
Hodnocení knihy: http://www.poslednihabsburkove.com/hodnoceni-literatury/ferdinand-i-/
Zde odkaz na distributora:
Recenze, za níž děkuji doc Svitákovi:
